Neznámá historie obce Tatrovice u Chodova – 5. část
Příruční sešit kroniky obce Černava
Rok 1957
Vzhled kostela, který byl opraven budí pozornost německých občanů nejen v Tatrovicích a ve Vřesové, ale i jejich příbuzných v Německu. Dochází často k tomu, že zájemci z Německa (dřívější občané ČSR – československé republiky) vyžadují fotografie vnitřku kostela. Budí to všude obdiv, jak jsou církevní budovy dobře udržovány. Kostel sám má cenu uměleckou i jako nejstarší stavba v kraji. Přiložená fotografie byla zaslána až do Ameriky příbuzným.
Paní Homolková se ujala úkolu v Tatrovicích zlepšit vzhled vesnice. Sama pracuje ve volných hodinách na úpravě ulice od silnice ke kostelu a upravila velkou část kanalizace u téže cesty. Nad to vyzvala některé občany k brigádním pracím na úpravě téže cesty. Dosud pracoval pan Šida se svou manželkou. Homolková povzbudila i Jindru, aby urovnal bouračku, která už po několik let nebyla dokončena.
- dubna 1957 se upravuje v Tatrovicích místnost pro obchod potravinami. Prodej se má zahájit co nejdříve, prodavačka paní Homolková dojíždí již do Suché do obchodu, aby si obnovila práci a mohla zahájit prodej v Tatrovicích. Pro občany tatrovické je to velká výhoda, neboť nejbližší možnost nákupu byla v Černavě.
Ze zápisů v příručním sešitu kroniky obce Černava od ThDr. Metoděje Petra Habáně OP (psal do něj od 28. 2. 1957 do září 1957):
V červenci 1957 občané obce Tatrovice oslavili 600 leté jubileum založení této obce. Vskutku vzácné jubileum. Nejstarší budovou, která se zachovala jest podle nejnovějších zpráv Akademie věd „umělecké památky z Čech„ z roku 1957 str. 768 – kostel, který se připomíná již r. 1352 a přistaven byl r. 1555. Oltář je z pol. 17. století a křtitelnice z r. 1701. Tedy skutečné věci vzácné historické ceny. Vypsáno z nejnovějších pramenů z r. 1957. Oslava tohoto jubilea probíhala ve formě lidové pouti. Byly zde houpačky dále byly pořádány cykl. závody dětí a večer byla zábava. Obec navštívilo v tento význačný den asi 1.000 lidí.
V současnosti působí v Plzeňské diecézi (Plzeňský a Karlovarský kraj) bosé karmelitánky v Domažlicích, školské sestry de Notre Dame v Klatovech. V Plzni jsou sestry Dominikánky, dcery Panny Marie pomocnice a milosrdné sestry Sv. Kříže. Do roku 2018 zde působily i sestry sv. Josefa z Chambery. Ve vikariátu Karlovy Vary působila na faře v Karlových Varech – Rybářích od roku 2008 do konce roku 2018 řeholní komunita Sester sv. Josefa z Lyonu. Všechny byly původem z Indie. Některé pobyly jen krátce, ale sestra Rathy a sestra Jasleen se dokázaly naučit česky a úřady jim po dlouhém jednání uznaly vysokoškolské vzdělání. Obě uměly dobře mluvit anglicky. Sestra Rathy pracovala jako sociální pracovnice v domově pro seniory v karlovarské Charitě a sestra Jasleen také jako sociální pracovnice v Dobré Vodě u Toužimi v o. p. s Český Západ. Vznik Českého západu iniciovali bratři trapisté z kláštera v Novém Dvoře v roce 2001. Při stavbě svého kláštera si všimli úskalí života v romské komunitě v nedaleké Dobré Vodě a několika mužům nabídli pracovní uplatnění při výstavbě kláštera.
Ke konci svého pobytu v Čechách sestry ještě na faře pracovaly s dětmi. Vyučovaly náboženství a ruční práce. Jednou týdně také pro farníky vedly modlitby a učily je meditovat.
Letecký pohled na Tatrovice
