V průběhu historie došlo k četným válkám mezi lidmi a národy. Historici se stále mezi sebou dohadují o jejich příčinách, průběhu a důsledcích, ale zdálo se, že jde o události z dávné minulosti. Válka vypadá jinak z televizních obrazovek, z reportáží novinářů, a jinak, když její hrůzy vidíte na vlastní oči. Vnímání války, když se odehrává v reálném čase, ve skutečnosti, je úplně jiné. Válka způsobuje ničení civilní infrastruktury – domovů lidí, průmyslových podniků, mostů. Jde o materiální ztráty, které se stávají nejčastěji součástí mediálních zpráv. To je však jen špička ledovce problémů, z nichž většina zůstává pro lidské oko neviditelná. Co všichni tito lidé cítí během války? Jaké jsou jejich vnitřní prožitky a emoce, s jakými myšlenkami se probouzejí ze spánku a jdou do práce?
Osobní zkušenost mi pomohla lépe pochopit stav mysli mých krajanů. Jednoho rána v říjnu 2022 jsem přišel do farnosti sloužit Božskou Liturgii. Kostel, ve kterém sloužím, se nachází na vrcholu hory. A najednou, 20 minut před začátkem liturgie, došlo nad ní k silným detonacím dvou ruských raket, které zachytila ukrajinská protivzdušná obrana. Úlomky raket se rozlétly po okolních lesích a dlouho je nacházeli místní houbaři. Další následky výbuchu a pádu raket jsem mohl vidět ve městě Lvov. Výbuchy byly tak silné, že jsem se dlouho snažil uklidnit a udržet duševní rovnováhu.
A co říci o ukrajinských vojácích, kteří jsou na frontě pod neustálou palbou, když každá další minuta jejich života se může stát jejich poslední ? Po návratu z válečného pekla se lidé stávají úplně jinými : v Pána Boha začnou věřit i nevěřící, přesvědčení ateisté. Dochází k úplné proměně osobnosti a úplnému přehodnocení života. Se všemi těmito problémy se vojenský personál a jeho rodiny obracejí na civilní psychology a na mě jako kněze. Lidé mají velká emocionální traumata a problémy a zahojení těchto emocionálních zranění trvá roky. Navenek vypadají nedotčeně, prakticky nezraněně, ale jejich duše potřebuje rehabilitaci. Žádný z mých krajanů nebyl připraven na tak rozsáhlou válku.
Zvláštní kategorií lidí, se kterými musíme ve vojenských nemocnicích komunikovat a navštěvovat je, jsou zranění vojáci : bez rukou, bez nohou, s jinými vážnými zraněními. Mladí chlapci a dívky ve věku 20-30 let, kteří chtějí jen žít.
Válka také způsobila velké vysídlení civilistů. Na útěku před jejími hrůzami bylo mnoho mých krajanů nuceno opustit své rodné domovy, oblíbenou práci, místa drahá jejich srdcím a přestěhovat se do klidnějších míst na Ukrajině nebo mimo ni. Většina z nich přímo zažila brutální mučení, ponižující výslechy a týrání ruskými okupanty. Každá ukrajinská rodina také utrpěla bolestné ztráty svých příbuzných a blízkých. Hřbitovy jsou plné hrobů nejnovějších hrdinů za nezávislost Ukrajiny. Lidé musí s touto zátěží žít každý den. Jaká vhodná slova útěchy lze říci mladým vdovám a jejich osiřelým dětem? Jak by měl kněz kázat lásku k bližnímu, kterému často nedůvěřujete, nebo lásku k nepřátelům, kteří vás chtějí vymazat z povrchu zemského? Válka způsobila velký rozvrat mezilidských vztahů. Úzkost, podrážděnost, záchvaty agrese se staly součástí každodenního života.
Uplynou roky. Vzniknou vhodná rehabilitační centra, centra duševního zdraví a kluby veteránů, kterých je ale zatím málo. A kněz se stává tím člověkem, který vykonává funkci psychologa, poradce a asistenta. Lidé přicházejí s různými těžkými životními situacemi a potřebují psychickou podporu, radu a pomoc.
Rozdíl mezi knězem a civilním psychologem je v tom, že kromě rozhovoru může duchovní otec nabídnout člověku i svátost zpovědi, pokud je pokřtěn. Ve Vyznání dostává tento rozhovor úplně jiný rozměr a smysl. Svaté Tajemství Zpovědi a svatá Eucharistie jsou nejlepší duchovní medicína pro nemocnou duši. Všem lidem velmi pomáhá modlitba Křížová cesta, když srovnáváte své trápení a problémy s utrpením a utrpením Ježíše Krista. Velmi užitečné jsou také modlitby za nemocné, slabé a zraněné. Odpovídající církevní modlitby jsou shromažďovány v „Trebnykách“ (Sbírky modliteb pro různé potřeby).
Ukrajinská církev vždy duchovně podporovala a bude podporovat svůj lid v jeho osvobozeneckém boji, aby na Ukrajině vládl Mír a spravedlnost, aby se slzy v očích lidí staly slzami radosti a štěstí.
ThDr. o. Mykhailo Nyskohuz, kněz farnosti Nanebevzetí P. Marie v obci Stradč, Lvovská arcidiecéze UGKC